Netopýr černý.
Foto A. Reiter, ČESON. Nepodléhá Creative Commons

NETOPÝR ČERNÝ (Barbastella barbastellus)

Statut ochrany v ČR: zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh

Netopýr černý je nejtypičtějším obyvatelem hradu Krakovec. Několik jedinců využívá pro svůj zimní spánek zejména chladnější prostor lidomorny.

Nezaměnitelný menší netopýr s tmavou srstí a černými létacími blánami a ušima.
Krátké ušní boltce otočené částečně dopředu jsou nad čelem srostlé a celý obličej připomíná miniaturního mopslíka.

Jedná se o lesní štěrbinový druh, který se v létě ukrývá v trhlinách stromů, pod kůrou, ve škvírách posedů a budov v lese, mezi trámy lesních mostků apod.
Mateřské kolonie sdružují obvykle 10–50 samic a často mění úkryty.
Tento druh přezimuje v podzemí ve štěrbinách i volně, samostatně i v koloniích až o tisících jedinců, při poměrně nízkých teplotách (0–5 °C). Krátkodobě dokáže přečkat dokonce teploty pod bodem mrazu.
Loveckým rajónem netopýra černého jsou koruny stromů a vodní plochy, kde ve výšce 2–10 metrů loví převážně malé druhy motýlů.

NETOPÝR DLOUHOUCHÝ (Plecotus austriacus)

Statut ochrany v ČR: zvláště chráněný, silně ohrožený druh

Netopýr dlouhouchý preferuje pro zimování na hradě Krakovci podobně jako netopýr černý spíše chladnější prostory lidomorny, kde zalézá typicky hluboko do stropních štěrbin.

Menší štěrbinový druh netopýra s velmi dlouhýma ušima, velice podobný netopýru ušatému. Odborníci začali tyto dva druhy od sebe odlišovat teprve v 60. letech 20. století.
V letním období se na rozdíl od spíše lesního netopýra ušatého vyskytuje hlavně v zemědělských oblastech nížin a středních poloh bez větších lesních komplexů a nevyhýbá se ani lidským sídlům.
Úkryty mateřských kolonií čítající 10–40 samic dnes nacházíme nejčastěji v budovách, ve hřebenech střech, skulinách zdí a trámů.
Zimoviště tvoří podzemní prostory, často velmi malé, kde netopýři visí volně na stěnách, ale mohou také zalézat hluboko do různých štěrbin. Ve stavu zimní strnulosti mají tito netopýři uši přitištěné k tělu a schované pod létací blánou.
Potravu loví kolem budov, lamp i stromů, nejčastěji ve volném prostoru. Při lovu využívá tento druh nejen své obrovské uši, ale i velmi dobrý zrak.
Přítomnost netopýra dlouhouchého můžeme zjistit i podle tzv. požerků – tento druh si svou kořist často nosí do úkrytu, kde se zavěsí a odstraní křídla a jiné nestravitelné části hmyzu, které se tak na místě hromadí.

NETOPÝR VELKÝ (Myotis myotis)

Statut ochrany v ČR: zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh

Na Krakovci byl zatím během zimování zastižen pouze dvakrát, v roce 2013 a 2015 v teplejším sklepě pod západním křídlem paláce. Nelze ale vyloučit, že může využívat hradní sklepy jako přechodný úkryt také v období podzimních přeletů a námluv. Podrobnější průzkum v tomto období roku zde však dosud nebyl realizován.

Náš největší a jeden z našich nejhojnějších netopýrů, s rozpětím křídel až 40 cm.
V jižní Evropě je dosud vázán na oblasti bohaté na jeskyně, ve střední Evropě se stal druhem tzv. synantropním, doprovázejícím člověka.
Letní mateřské kolonie čítající několik stovek až několik tisíc samic se u nás nacházejí na půdách hradů, zámků či dalších velkých budov.
Jediná podzemní kolonie v ČR byla zjištěna v jeskyni Rotunda v Hranické propasti.
Zimu tento druh přečkává v jeskyních, štolách a sklepích.
Netopýr velký je výkonným lovcem, který sbírá za letu ze země brouky, housenky, pavouky či sekáče. Je to také druh dožívající se vysokého věku, zaznamenaných 38 let je nejen rekordem druhu, ale i druhým nejvyšším věkem zjištěným u letounů vůbec.

NETOPÝR VEČERNÍ (Eptesicus serotinus)

Statut ochrany v ČR: zvláště chráněný, silně ohrožený druh

Na Krakovci byl zimující netopýr večerní zaznamenán opakovaně až v posledních letech v prostorách lidomorny.

Jeden z nejběžnějších druhů u nás.
V současnosti se jedná o typicky synantropní, tedy člověka provázející, druh.
Letní kolonie čítající 10–50 samic obývají štěrbinové úkryty budov nejrůznějších velikostí a typů, včetně panelových domů.
Jak název napovídá, svou loveckou aktivitu začínají tito netopýři velmi brzy zvečera, mnohdy ještě za světla.
V  zástavbě či parcích je lze pozorovat jak loví brouky, motýly a další hmyz kolem pouličních lamp.
Letní stanoviště i loviště jsou relativně dobře známa, naproti tomu o zimujících jedincích toho příliš mnoho nevíme. Chladné období roku tráví většina zvířat pravděpodobně v hlubokých štěrbinách podzemních prostorů nebo skal, masová zimoviště tohoto druhu nejsou v Evropě známa vůbec.

Více informací o netopýrech a jejich ochraně najdete například zde:

• Česká společnost pro ochranu netopýrů: http://www.ceson.org/
•  Na půdě, tam to žije! aneb poznejte tajemný svět netopýrů (projekt ČESON): http://napude.sousednetopyr.cz/

Text: Česká společnost pro ochranu netopýrů, 2017. Nepodléhá Creative Commons
Fotografie: J. Červený, D. Fischer, V. Lemberk, A. Reiter, P. Schnitzerová, D. Weinfurtová, D. Horáček (ČESON). Nepodléhá Creative Commons